Ivan Motýl: Kino Vesmír představilo architekta, který stavěl pro Einsteina i pro Ostravu / Ostravan.cz

ita 023

Kdysi slavnému kinu Vesmír v centu Ostravy se na jeden večer vrátil dávný lesk. V pondělí zažilo českou premiéru filmu i světový křest knihy. Oba projekty byly přitom věnovány proslulému architektovi Erichu Mendelsohnovi, jenž postavil výzkumné centrum přímo pro Alberta Einsteina a pro Ostravu obchodní dům Bachner.

Kdo prožil pondělní večer v kině Vesmír, už nikdy neprojde kolem někdejšího obchodního domu Bachner (za komunistů Horník) na rohu Zámecké a Puchmajerovy ulice v centru města tak netečně, jak to činil dosud. Stejnou šanci má ale každý, kdo zhlédne poutavý filmový dokument Neochvějné vize Ericha Mendelsohna z dílny izraelského režiséra Duki Drora, který měl českou premiéru právě ve Vesmíru.

Klapka. Kamera bloudí polským, do roku 1945 pruským Olštýnem (Olsztyn, Allenstein). Zdejšího slavného rodáka a jednoho z nejvýznačnějších světových architektů 20. století ale v olštýnských ulicích nikdo nezná. Klapka. Jedna místní osvětářka přece vypráví, že se tu Erich Mendelsohn v roce 1887 narodil do židovské rodiny a v roce 1813 zde realizoval vůbec svoji první stavbu – obřadní budovu Bet Tahara na židovském hřbitově. Klapka. Další nadšenci z Olštýna prolézají Mendelsohnovu márnici Bet Tahara v tajemném pološeru. Klapka. Baterky ozařují keramické mozaiky i skvostnou klenbu a hlasy přemítají o muzeu, které tu možná jednou bude připomínat vyvražděnou židovskou komunitu.

Klapka. Mendelsohn posílá ze zákopů první světové války fascinující architektonické skici. Podnícen živelnou revolučností expresionistické umělecké skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec) vytváří vize, jaké dobová architektura dosud nepoznala. Futuristické objekty formované ze železa a betonu jako z plastelíny. Klapka.

Je po válce a Mendelsohn pro svůj ateliér hledá práci jen těžko. Klapka. Vše se mění po seznámení s Albertem Einsteinem, pro kterého architekt v roce 1920 postaví v Postupimi výzkumné pracoviště, v němž se ověřuje teorie relativity. Klapka. Einsteinova věž dnes nechybí v žádné učebnici architektury 20. století a do Postupimi ji právě přijeli obdivovat studenti architektury z Indie. Klapka. Z Mendelsohna je po realizaci věže jeden z nejúspěšnějších architektů v Evropě. Klapka. Továrny, obytné domy či obchodní domy podle jeho projektů vyrůstají v Berlíně, Vratislavi, Leningradě a v roce 1933 i v Ostravě.

Klapka. Mendelsohn se obává Hitlera a mizí z Německa. Klapka. Filmový štáb se marně snaží vstoupit do vily, z níž architekt v březnu 1933 narychlo utíká. Z pozemku je stále vykazován přísným německým hlasem. Klapka. Londýn, Palestina, New York. Stará sláva už se nikdy nevrací a Mendelsohn v roce 1953 umírá v San Francisku. Klapka. Velký příběh plný emocí, příkoří, megalomanské ješitnosti, nevěry i velké lásky je u konce. Klapka. Kolem ostravského Bachnera už asi nikdy neprojdu bez potlačené slzy v oku.

Obdobně dojatí ale budou i Ostraváci, kteří si zakoupí poutavou publikaci německé kunsthistoričky Ita Heinze-Greenberg, která působí na univerzitě v Ženevě. Kniha s názvem „Erich Mendelsohn, …ze života“ měla ve Vesmíru světovou premiéru. Esejistické vyprávění o slavném architektovi je stejně dobrodružné jako popisovaný izraelský film, v knize ovšem dostala zásadní prostor i Mendelsohnova realizace v Ostravě. „U sklenky vína nebo během procházky zimním lesem nebylo pro výmluvného Mendelsohna jistě těžké přesvědčit a zaujmout Bachnera svými hlubokými odbornými znalostmi a rozsáhlými zkušenostmi ve výstavbě obchodních domů,“ předčítala Greenberg na pódiu kina Vesmír svoji literární představu o setkání obchodníka Bachnera s význačným architektem v lázeňském středisku Chantarella ve Svatém Mořici.

Mendelsohn se dočkal zasloužené pocty ve filmu i knize. Teď schází jen maličkost, aby si závažnost ojedinělé expresionistické stavby v centru Ostravy uvědomily i místní elity. Na obchodním domě Bachner zatím Mendelsohnův význam pro světové architektonické dědictví nepřipomíná žádná pamětní deska, ačkoliv jeden může být rád, že se obchoďák nesesouvá k zemi, jak se to nyní děje s někdejším domem módy – Textilií.

V přízemí u Bachnera se nicméně usadila samoobsluha jednoho nejmenovaného řetězce anglické provenience, což je docela paradoxní náhoda. Právě v Londýně totiž Erich Mendelsohn našel první politický azyl, když musel v roce 1933 utéct před Hitlerem z Německa. V přímořském městečku Bexhill pak postavil Pavilón De La Warr, který Angličané podnes považují za nejlepší architekturu meziválečné éry. Každý příběh prostě přináší další netušené souvislosti.

zdroj: http://www.ostravan.cz/14478/kino-vesmir-predstavilo-architekta-ktery-stavel-pro-einsteina-i-pro-ostravu/

Štítky:

Comments Are Closed