Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu v neděli 21. 12. 2014 okrášlil OD Bachner (dnes Horník) naučnou cedulí. Poslední vánoční literárně-historické procházky se sedmi zastaveními končila u obchodního domu Bachner na Zámecké ulici, kde okrašlovači odhalili novou naučnou cedulku. Ta připomomíná tuto architektonicky cennou budovu, která je jedinou realizovanou stavbou světoznámého architekta Ericha Mendelsohna na území České republiky a zároveň jeho poslední realizací v kontinentální Evropě.
Naučnou cedulku financoval okrašlovací spolek z příspěvků svých členů, za spolupráci děkujeme Kabinetu architektury a firmě Tesco.
fotografie: Vladimír Michna a Ilona Rozehnalová
Text z cedule:
Obchodní dům Bachner a architekt Erich Mendelsohn
V roce 2013 uplynulo 80 let od dokončení novostavby obchodního domu Bachner v Zámecké ulici v samém centru Moravské Ostravy. Jedná se o jedinou realizovanou stavbu světoznámého architekta Ericha Mendelsohna na území České republiky a zároveň jeho poslední realizaci v kontinentální Evropě.
Dne 29. září 1933 vydal městský stavební úřad povolení k užívání domu, jehož výstavba byla povolena dne 18. srpna předchozího roku. Tentýž úřad vydal vysvědčení o dokončení stavby dne 5. října 1933. Obchodní dům, jak uváděla reklama z roku 1947, „prodává potraviny a cukrovinky, sklo, porculán, nádobí a kuchyňské potřeby, pánské a dámské módní zboží, textil a pletené zboží, konfekci, hračky, kožené zboží a cestovní kufry, lustry a elektromateriál, zimní a letní sportovní předměty, dětské kočárky a výbavy, kovový a jiný nábytek, kamna a sporáky, parfumerii a bižuterii, čistící potřeby, papír a školní potřeby, gramofonové desky atd.“
Svým řešením, včetně uplatnění vzduchotechniky a výtahů, se novostavba přiřadila ke skupině nejmodernějších staveb svého druhu, tvořících v centru města pozoruhodnou skupinu budov. Patřil k ní Dům služeb Baťa, obchodní dům Brouk a Babka, obchodní dům Textilia a obchodní dům Rix. V samém závěru 30. let se k nim přiřadil i obchodní dům ASO. Bachner není znám jen svým jménem, ilustruje i internacionální povahu obchodního světa a tehdejší ostravské společnosti. Zakladatel firmy Mořic Bachner (1871—1935) pocházel z Haliče, byl židovského vyznání a působil na Ostravsku od roku 1896. Podnikání rodiny bylo natolik úspěšné, že přesunula své působení do samého centra Moravské Ostravy. V roce 1927 vznikla obchodní společnost, která sídlila v nově postaveném domě č. p. 1666 v Zámecké ulici. Dodnes existující dům však nebyl velký a v patrech sloužil k bydlení, takže se firmě záhy nedostávalo prostoru potřebného k rozšíření obchodních ploch.
Na přelomu let 1931 a 1932 se při rekreačním pobytu ve Švýcarsku jeden ze synů Mořice Bachnera Erich seznámil s tehdy již mezinárodně proslaveným architektem Erichem Mendelsohnem (1887–1953), jenž zde trávil vánoční prázdniny. Mendelsohn, původem ze židovské rodiny žijící ve východopruském Olštýnu (něm. Allenstein, nyní v Polsku), vešel ve známost projektem a realizací Einsteinovy věže v Postupimi u Berlína, ukázkovou stavbou expresionistické architektury. Známost si získal také projekty mnoha obchodních domů, například pro firmu Schocken ve Stuttgartu, Norimberku nebo pro další obchodníky v Glivicích, Berlíně či Vratislavi. Důraz na dynamické tvarování hmot a organické formy kombinoval s racionálně pojatými půdorysy a s využitím výtvarně pojaté reklamy jako integrální součásti architektury. Na přelomu 20. a 30. let Mendelsohn zdůrazňoval lapidární tvary a formy související s Novou věcností. Určité dynamické formy, expresivní začlenění umělecky přetvořené reklamy i lapidárnost výrazu, to vše se projevilo i v ostravském případě.
Během výše zmíněného setkání totiž mluvili aktéři následné realizace především o soudobých trendech moderního uspořádání obchodních domů. Mendelsohnovy myšlenky o nutnosti soustředit pozornost zákazníka na prodávané zboží a o nutnosti začlenit do architektury i reklamu zaujaly nejen Ericha Bachnera, ale pravděpodobně i ostatní sourozence a také jejich otce Mořice. Výsledkem byla objednávka projektu novostavby u Mendelsohnovy berlínské kanceláře někdy v průběhu roku 1932. Nevíme, jak probíhala spolupráce, zda Erich Mendelsohn navštívil Moravskou Ostravu a zda na místě samém vznikly nějaké konkrétní nápady, vtělené do projektu. Dům samotný totiž budovala firma Strassmann, Glogar a Korn v průběhu roku 1933. Ocelovou skeletovou konstrukci domu dodaly Vítkovické železárny.
Jenže již 31. března toho roku musí Erich Mendelsohn se svou ženou Luise Mendelsohnovou utéct před nacisty a jejich rostoucím terorem v Německu. Jejich cesta přes Nizozemí do Velké Británie a odtud později do Palestiny je dovedla až do Spojených států amerických. Svou poslední kontinentální realizaci v Moravské Ostravě tak Erich Mendelsohn nikdy na vlastní oči nespatřil. To byl jeden z důvodů, proč se až do nedávné doby v přehledech jeho díla příliš často neobjevovala. Podobně složitý osud zasáhl i rodinu Bachnerů a samotný obchodní dům. Část rodiny se zachránila před německou okupací Československa a holocaustem emigrací přes hranici druhé Československé republiky podzemními důlními chodbami do Polska a následně do Palestiny, kde potomci rodiny žijí dodnes. Obchodní dům byl po zřízení protektorátu arizován firmou Brouk a Babka. Koncem srpna 1944 byla budova zasažena bombardováním, přesto však v omezeném rozsahu prodej nadále fungoval. Po skončení války se rodina o svůj majetek znovu přihlásila a obchodní dům opět s pojmenováním Bachner řídil již zmíněný Mořicův syn Erich. Jenže po únoru 1948 byl obchodní dům znárodněn a začleněn do národního podniku Obchodní domy, později Prior. Plány na jeho dostavbu a rozšíření z 60. let se nakonec neuskutečnily.
V letech 1988–1990 se zato uskutečnila nevhodná rekonstrukce budovy, spojená s výměnou subtilních okenních a dveřních výplní za robustní typizované výrobky,
s předělením dispozice příčkami mezi schodišťovým prostorem a obchodními prostorami a se zastavěním terasy pro zaměstnance bočního křídla skladů. Po roce 1989 proběhla zároveň privatizace podniku, takže v současnosti je budova, zapsaná v roce 1984 za kulturní památku, v soukromém vlastnictví.
V současné době v přízemí funguje samoobsluha potravin firmy Tesco, ve vyšších podlažích několik prodejen rozličného spotřebního zboží. Výkladce parteru byly sice opraveny, ale ostatní části fasády, obložené keramikou, a nejrůznějšími přestavbami a opravami zasažené interiéry dokládají, že je nejvyšší čas, aby se přistoupilo k citlivé památkové obnově budovy, dokládající obchodní podnikání jedné ze zdejších židovských rodin a architektonickou práci světově známého architekta. Vzorem by nám mohl být osud bývalého obchodního domu Schocken
v Saské Kamenici, který byl adaptován pro potřeby Státního muzea archeologie (SMAC). Menší expozice budou věnovány také životu a odkazu Salmana Schockena a dílu Ericha Mendelsohna. Nebo příklad bývalého obchodního domu Petersdorff ve Vratislavi, který slouží nejrůznějším komerčním aktivitám a poměrně dobře reprezentuje péči polské společnosti o architektonické dědictví modernismu a o dílo jednoho ze zásadních světových architektů 20. století.
Martin Strakoš