Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švýcarsku / MF Dnes 5. 6. 2013

Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švácarsku / MF Dnes 5. 6. 2013

Při svém otevření byl obchodní dům Bachner největší v zemi. Nabízel téměř vše: od potřeb pro domácnost po konfekci. Letos slaví osmdesátiny a jeho historii připomíná třeba aktuální výstava. Sláva „obchoďáku“, jejž všichni znají jako Horník, je ale pryč. Zaplněn je jen zčásti a majitel ho nabízí k prodeji.

Byla to šťastná souhra okolností. Když na přelomu let 1931 a 1932 ostravský obchodník Mořic Bachner trávil zimní prázdniny ve švýcarském letovisku Svatý Mořic, plánoval už nějaký čas v centru Ostravy postavit nový obchodní dům.

Dosavadní sídlo jeho firmy, která se zaměřovala na prodej domácích potřeb, skla nebo třeba porcelánu, totiž nedostačovalo. A právě ve Švýcarsku se Mořic Bachner poprvé setkal s architektem Erichem Mendelsohnem. Bydleli ve stejném hotelu.

Ihned poté, co se ostravský podnikatel seznámil s Mendelsohnovými názory na architekturu obchodních domů, se oba muži dohodli na spolupráci.

Vzápětí architekt načrtl podobu novostavby, načež projekt přepracovávala jeho berlínská kancelář.

Na nároží ostravských ulic Zámecká a Puchmajerova, kde do té doby stávala stará škola, Mendelsohn navrhl dům půdorysu ve tvaru L o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží. Na návrhu budovy, jejíž působivost se skrývá v jednoduchosti, už přitom Erich Mendelsohn pracoval při vědomí stupňující se nevraživosti Němců vůči Židům. Tušil, že bude muset emigrovat. Což se také stalo.

Když obchodní dům Bachner na podzim 1933 otevřel své brány zákazníkům, jeho architekt už byl na útěku v cizině.

Letos jedna z nejvýznamnějších a památkově chráněných ostravských budov slaví své osmdesátiny. Její historii si můžete připomenout třeba na aktuální výstavě v Domě knihy Librex. Expozice, která bude k vidění až do 30. června, je součástí festivalu Archikultura. A kromě jiného v těchto dnech vyšla i nová publikace věnovaná osobnosti Ericha Mendelsohna. Esejisticky podaný životopis autorky Ity Heinze Greenbergové vydalo ostravské sdružení SPOK.

Ihned poté, co se ostravský podnikatel seznámil s Mendelsohnovými názory na architekturu obchodních domů, se oba muži dohodli na spolupráci.

Vzápětí architekt načrtl podobu novostavby, načež projekt přepracovávala jeho berlínská kancelář.

Na nároží ostravských ulic Zámecká a Puchmajerova, kde do té doby stávala stará škola, Mendelsohn navrhl dům půdorysu ve tvaru L o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží. Na návrhu budovy, jejíž působivost se skrývá v jednoduchosti, už přitom Erich Mendelsohn pracoval při vědomí stupňující se nevraživosti Němců vůči Židům. Tušil, že bude muset emigrovat. Což se také stalo.

Když obchodní dům Bachner na podzim 1933 otevřel své brány zákazníkům, jeho architekt už byl na útěku v cizině.

Letos jedna z nejvýznamnějších a památkově chráněných ostravských budov slaví své osmdesátiny. Její historii si můžete připomenout třeba na aktuální výstavě v Domě knihy Librex. Expozice, která bude k vidění až do 30. června, je součástí festivalu Archikultura. A kromě jiného v těchto dnech vyšla i nová publikace věnovaná osobnosti Ericha Mendelsohna. Esejisticky podaný životopis autorky Ity Heinze Greenbergové vydalo ostravské sdružení SPOK.

Jak říká Janina Brychlecová z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, budova bývalého obchodního domu Bachner dnes není v perfektním stavu, ale v porovnání s některými jinými kulturními památkami v Moravské Ostravě není ani nadměrně zpustlá.

Opravu potřebuje například keramický obklad fasády

Památkářka poukazuje zejména na to, že značná část budovy je dnes prázdná, ačkoli zástupce majitele, pražské firmy Le Cygne Sportif Group, míní, že se v poslední době začíná zvedat o pronájem prostor zájem.

„Budova, jako každá jiná, vyžaduje průběžnou údržbu, kterou v dnešní době prakticky nikdo neprovádí, řeší se až velké opravy či havarijní stavy,“ říká Janina Brychlecová a poukazuje na to, že opravu by potřeboval například keramický obklad fasády domu, který je součástí architektonického řešení a výtvarného záměru. „Obklad je na několika místech odpadlý,“ upozorňuje památkářka.

Milan Novosad z firmy Le Cygne Sportif Group přitom říká, že rozumí památkářům, kteří požadují obnovu fasády původním materiálem. „My ale v současnosti nevíme, kde bychom tento materiál sehnali. Už se totiž nevyrábí. Pokud bychom k opravám přistoupili, museli bychom si obklady nechat vyrobit na zakázku,“ uvádí Milan Novosad.

Zda vlastník k opravě přistoupí či nikoli, to zatím není jasné. „Je to otázka peněz,“ podotýká zástupce majitele.

Na internetu zatím visí nabídka na prodej budovy za osmdesát milionů korun. Na prodej ale zatím dle Milana Novosada vlastník nespěchá. „Spíše testujeme trh. Kdyby se našel někdo, kdo by naši cenu byl ochoten akceptovat, tak bychom s ním jednali. Pod cenou ale v současnosti dům prodávat nechceme,“ uvádí zástupce vlastníka.

V přízemí domu dnes sídlí supermarket a několik nájemců je i ve vyšších patrech. Zcela prázdné je páté podlaží.

Zdroj: http://ostrava.idnes.cz/osmdesat-let-obchodniho-domu-bachner-hornik-fzf-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130606_213832_ostrava-zpravy_ama.
Markéta Radová: Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švýcarsku, MF Dnes 5. 6. 2013

Markéta Radová: Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švýcarsku, idnes.cz, 9. 6. 2013  10:52

Pozn. SPOK: V článku zazněla informace o setkání Ericha Bachnera s Erichem Mendelsohnem se ve Sv. Mořici. Článek vychází z textu Martina Strakoše Erich Mendelsohn v Československu a obchodní dům Bachner v časopise Protimluv. Který citoval informaci v úvodní řeči Ity Heinze-Greenberg – 21. 5. 2009 na vernisáži výstavy Erich Mendelsohn. Dynamika a funkce. Vize kosmopolitního architekta v Kabinetu architektury.

Der Auftrag für das Kaufhaus Bachner dürfte – wie Regina Stephan in ihrer Dissertation über die Geschäftsbauten Mendelsohns vermutet – auf eine persönliche Bekanntschaft zwischen dem Architekten und dem Bauherrn Ernst Bachner, zurückgehen. Beide lernten sich im Schweizer Winterkurort St. Moritz kennen. Hotel Chantarella Winterferien 1931/32 – das dürften die Ausgangskoordinaten für dieses Projekt sein. In erholsamer lockerer Atmosphäre – bei einem Glas exzellenten Weines oder bei einem Spaziergang durch den verschneiten Winterwald – dürfte Bachner schnell durch Mendelsohns Eloquenz, sein fundiertes Fachwissen und seine umfassende Erfahrung in Sachen Geschäftsbauten überzeugt gewesen sein, hier den richtigen Architekten für seinen geplanten Um- und Erweiterungsbau vor sich zu haben.

Ukázka z knihy Ita Heinze-Greenberg: Erich Mendelsohn … ze života / Biografisches k tomuto tématu:

… Toto spojení se muselo jistě zamlouvat i Mořici Bachnerovi. Stavebník a architekt se nepochybně poznali ve švýcarském zimním lázeňském středisku Sv. Mořici. Výchozími souřadnicemi tohoto projektu mohl být hotel Chantarella během zimních prázdnin roku 1931/32. U sklenky vína nebo během procházky zimním lesem nebylo pro výmluvného Mendelsohna jistě těžké přesvědčit a zaujmout Bachnera svými hlubokými odbornými znalostmi a rozsáhlými zkušenostmi ve výstavbě obchodních domů. Byl to Mendelsohnův poslední pobyt ve Sv. Mořici. Na této zakázce, jež měla být jeho posledním realizovaným obchodním domem, byl závislý daleko více, než se v tomto elegantním prostředí mohlo zdát. Finančně si nevedl tak skvěle jako ještě před několika málo lety, kdy řídil jednu z největších a nejúspěšnějších architektonických kanceláří v Německu. Hrozivé předzvěsti hnědého režimu o sobě dávaly vědět. Mendelsohn už téměř nedostával zakázky a Německo se pro něj jako Žida stávalo čím dál tím děsivější. První kreslené návrhy obchodního domu Bachner pocházejí z února 1932. Když se plány na jaře roku 1933 v Mendelsohnově kanceláři přepracovávaly pro konečné předání, nebyl již ani on ani jeho žena v Německu. Uchýlili se k přátelům do Amsterdamu. Za noci a potajmu prchli 31. března 1933 ze své vlasti. Starý Mořic Bachner již nezažil arizaci svého obchodního domu, otevřeného v říjnu 1933. Zemřel v roce 1935. Některým z jeho potomků se podařilo uprchnout do Palestiny…

Další informace např. zde: Regina Stephan: Studien zu Waren- und Geschäftshäusern Erich Mendelsohns in Deutschland, München 1992, s. 196.

Napsat komentář